a lednové zemětřesení je samozřejmě obrovská tragédie. Každá taková událost láká fotografy a filmaře, důvody mohou být různé. Někdy se jim také říká „Paparazzi“ nebo česky „Supi“. Faktem ale je, že takto pořízené snímky pak často vyhrávají různé mezinárodní soutěže.

Některé však mohou být natočené velice lidsky, tak jako třeba toto krátké video mladého fotografa a filmaře, katarskáho rodáka, působícího nyní v New Yorku Khalida Mohtaseba.

Vše natočeno výhradně Canonem 5D Mark2 s objektivy Canon 16-35, 24-70, 70-200.

Děj se odehrává tentokrát v dánské Kodani, ale podobný scénář jsem před lety viděl ve švédském Göteborgu. Každoroční pomaturitní veselí je zde!

Více fotografií …

Tato fotografie v projektu Simona Hoegsberga je 100 metrů dlouhá a obsahuje portréty 178 lidí. Ti byli vybráni z celkem asi 3000 nafotografovaných osob. Fotografie byly pořízeny na železničním mostě na Waršavské ulici v Berlíně.
„Jen málo lidí si všimlo, že je fotografuji“, říká Simon.

Po denním dvouhodinovém fotografování, které se opakovalo 20 dní bylo hotovo. Dvě hodiny denně se fotografovalo z důvodu, aby úhel osvětlení všech osob byl podobný. A použitá technika: Canon 1D Mark II, Canon 400mm, Photoshop.

Tato fotografie se stala ikonou Velké krize v USA. Byla pořízena v roce 1936 fotografkou Dorothea Lange. Ta cestovala přes kalifornské Nipomo a zde se potkala s rodinou Thompsonovou, která se svými sedmi dětmi cestovala po farmách a hledala práci. Katherine McIntosh drží fotografii své matky, na které je též ona ve věku 4 let.
„Nikomu bych nepřála žít tak, jak jsme tenkrát žili my“, říká Katherine o svém mládí. Tato fotografie byla i u nás velice známá, byla součástí českých školních učebnic v éře socialismu.

Další ekonomická krize je však zde. Snad nezplodí v USA a ani u nás podobné fotografie. Více na CNN.COM.