je v těchto dnech velice nepříjemný jev, ke kterému příspívá mnoho faktorů. Když si uzavřenou českou kotlinu zakouříme, dýchat se pak dá už jen na horách.

občas zažívá perné chvíle. To když se spustí živly třeba vlastní silou, tak jako islandská sopka nebo s přispěním chyb člověka, tak jako výron ropy v Mexickém zálivu.

Lidé si ale své nejbližší prostředí bezohledně ničí sami. Desítky obrovských černých skládek vzniklých po zimě – to není nic fotogenického. Když ale na cyklostezce někdo úhledně složí hromadu starých okem, nedalo mě to si to nevyfotografovat.

Pokračuje v chrlení lávy a prachu, což je velká podívaná. Také příležitost pro amatérské a profesionální fotografy. Chcete-li vidět zajímavé snímky podívejte se třeba sem nebo sem. Zajímavé snímky přináší též islandský fotograf Daniel Bergmann.

Fotografie ukazují nádhernou podívanou ale také dramatický boj místních farmářů o přežití.

Bohužel globalizace světa je tak obrovská, že třeba jen omezení letecké dopravy se týká miliónů lidí téměř všech kontinentů. Tím nemyslím jen osobní ale též nákladní. To, že nebudou čerstvé kytky nebo to, že FC Barcelona přijela na zápas do Milána autobusem, to je to nejmenší.

Voda životodárná, občas devastující, čistá, velice často ale znečištěná. O takových kontrastech vyprávějí fotogalerie na mých oblíbených foto-stránkách. Více naleznete zde nebo zde.

Mojí asociací se slovem „VODA“ může být třeba plavba po tomto překrásném jezeru ve Švédsku.

Torzo sáňkařské dráhy na Smržovce, které desetiletí hyzdí nádherný kout Černostudničního hřebenu. Podobné torzo, tentokrát obrovského skokanského můstku stojí pár kilometrů odtud v lesích nad Vratislavicemi. Naposledy byl použit v roce 1976.

Co mají společné? Byla vždy postavena po úspěchu místního rodáka na velké mezinárodní soutěži. Jména si dosaďte sami. Analogie podobná s plánovanou rychlobruslařskou halou pro Martinu Sáblíkovou.